Odpusť…Mám tě ráda…Ty to zvládneš….

Zvláštní pocit volnosti po buři? Jo, je to tak. Připadám si volně, vesele a mám pocit, že život nemůže být v tomto okamžiku lepší…ne, to teda nemůže! :) Jen mě občas lehce děsí to ticho..nikdo tu není..vůbec nikdo.. Nikdy mi to tu nepřipadalo tak prázdný a tichý … teď, když tu není ani Charlott, tak je tu uplný ticho….



Měli jste ji vidět, když odjížděli! Koukala se na mě a připadalo by mi to, jako takový ten nešťastný pohled.. Ty nejedeš s náma?? To my chceš říct, že mě necháš s nima jet samotnou? Proč? Prosím, nech si mě tady, já tu chci bejt s tebou … s nima je to k nevydržení!!! … Promiň Charlott, tohle je poprvý co mě tu nechají, dlouho sem za to bojovala a doufala…nakonec to vyšlo! Odpusť…Mám tě ráda…Ty to zvládneš….



Musím říct, že dnešek opravdu neměl chybu…když nepočítám, že jsme měli po ránu trochu tichou domácnost…



Možná to bylo tím horkem venku…A nebo tím, že mám celkově radost ze všeho..tak nějak :)



Dneska jsem měla pocit, takový ten, co jsem čekala, že ucítím až mi bude 15, ale tenkrát sem tak šťastná nebyla…ne, vůbec… Možná je to ten pocit, když je vám 18..Ano, nejspíš ano..v tu chvíli máte pocit, že vám celý Svět i váš život leží u nohou a Vy, jen Vy můžete s tím dělat co chcete, co vás napadne… Jít kamkoliv, křičet jakkoli na celý byt, plakat, litovat, ale i radovat se..můžete cokoliv, vše je dovoleno..tečka…schváleno..potvrzeno a odesláno….