Dnešek začal obvykle jako každé úterý. První hodinu jsme měli Šamana – našeho nového učitele na History of Art. Ani nevím, koho napadlo, že ho budem přezdívat Šamanem, ale je docela divnej a k němu to prostě už sedí. Takže. Šaman se nám snažil první hodinu oživit znalosti z minulého roku na téma Klasicismus a Romantismus, který jsme měli loni se slečnou Janou. Myslela jsem, že to bude katastrofa a po tomhle roce už nebudu mít vůbec žádnou šanci odmaturovat, ale nakonec se ukázalo, že Šaman není zas tak špatnej. Na rozdíl od Jany, nám dává jen ty důležitý věci a né padesáttisíc malířů, když důležitých je jich vlastně jen 5.:D
Po hodině s Šamanem následovala hodina History of Adver s profesorem Dvořákem – přezdívaným Celerem – podle toho, že vždy říká – buďte zticha, nebo vás rozsadím jak celery. Předloni dokonce dostal o maturantů koš plný celerů :D Od té doby je to prostě Celer. Loni jsme s ním měli jen jeden předmět, takže jsme se na jeho hodiny opravdu všichni těšeli, přestože hodně diktuje a po každý hodině máte tak 4 stránky zápisu, ale jeho smysl pro humor se opravdu musí něchat. Ovšem, nebylo by to tak únavné, kdybychom ho neměli na 4různé předměty a po včerejší 3hodinovce mi ty hodiny už trochu lezou krkem..a že nejsem sama, kdo to tak vidí. Takže se ten dnešek opravdu táhnul. Po vyčerpávající hodidě reklamy následovala další šílenost v podobě paní učitelky Čmelákové a její podání českého jazyka v literatuře. Vzhledem k tomu, že jsem byla jedna z mála, co si (bohužel) přinesla čítanku, byla jsem donucena číst jakýsi text, jehož obsah jsem totálně nepochopila jen ho tupě četla a co nejrychleji, abych to měla už za sebou. Bezva.
Jako poslední mě dorazila dvouhodinovka Písma. Tak. Povím vám, ta učetelka je samotný dˇábel, alespoň já to tvrdím. Je tvrdohlavá a zabedněná, neochotná a já nevim jaká ještě. Každopádně je výbušná a hádavá, takže 20minut z jedné hodiny ztrávila tím, že se hádala s polovinou mých spolužáků. KATASTROFA! Rozpoutal to Štěpán, přidal se Michal pak se do toho zapojila tradičně Kačena a dorazil to Brukner, kterej projevil svůj názor na věc. Štěpán řekl, že se na to může vykašlat a vůbec tam chodit nemusí, když ona není schopná mu vysvětlit jakési funkce AI, když ji o to slušně požádá a že to s ní asi bude řešit pomocí jakéhosi vyššího orgánu :D No bylo to strašný. Hádali se tam jeden přes druhého. Já si zatím psala esemesky s Hallie a doufala, že mi ten mobil nezabaví :D Pak byla konečně hodina volna.
Řekla jsem si huráá, ale vzápětí mi došlo, že to zas tak fajn není. Byla za mnou teprve polovina dne. Hodinu volna sem ztrávila zcela sama, jelikož Lucca zas šla ze markem kamsi do háje a Hallie měla hodinu. Zůstala jsem tam upně sama. Uvažovala jsem nad obědem ve školní kantýně, ale po tom, co jsem tam zahlídla, mě nějak přešla chuť, tak jsem se vydala do Tesca.
Po volné hodině následovala údajná hodina PZO, která nebyla a spojila se s následujícími 4mi hodinami fotky. Losovali jsme si jako u maturit čísla, pod kterými se skrývaly plastiky umístěné různě po Praze. Vytáhla jsem si číslo 9. Moje plastika – Eliška Krásnohorská. Jop moje nová kamarádka na následujících 14dní. Musím ji nafotit. Je to sice fajn socha, jen mám lehký problém – je bílá. Takže bude problém s expozicí. S Hallie jsme v komoře vyvolaly film a pak jeli na Karlák okouknout tu mojí novou kámošku. Budu tam ale k mé smůleš ještě zajet párkrát a udělat si skici a vychytat správnou dobu, kdy na ní půjde sluníčko, jelikož je uplně blbě zastíněná stromy.
Odpoledne pak ubíhalo v celku rychle. S Hallie jsme nafotily „pár“ fotek :D Bude asi nějaký čas trvat než se k nim dostanu, ale brzy sem nějkou dám ;) A oslavily její narozeniny. Jop, bylo to fajn až na to zdlouhavý dopoledne. Uterky fak nesnášim, už jen proto, že máme do 18ti a taky proto, že máme dopoledne tak hroznej rozvrh. Uplně mě to vyčerpalo, takže to balim a jdu si lehnou.
Žádné komentáře:
Okomentovat